V posledním kole jelo naše Áčko do Nového Boru. ještě v pátek nebylo vůbec jasné, jestli vůbec seženeme osmého hráče. Nakonec to ovšem vyšlo.
Pohled Lukáše Siváka
První partii vyhrál Franta Mlot, který byl favorit v partii s domácím Přemyslem Hofmanem. Domácí hráč totiž udělal hrubku a Franta ji dokázal potrestat. 1:0.
Druhou dohranou partií byla opět ta má. S panem Mužíkem jsme sehráli celkem napínavou partii, která pak vyvrcholila věčným šachem. Okomentovanou ji lze nalézt níže. 1,5:0,5.
Poté bohužel prohrál Miloš Fila, který poztrácel pěšce a soupeř pak materiální výhodu proměnil. 1,5:1,5.
Nedlouho potom prohrál i Mirek Žídek, který srdnatě a dlouho bránil pozici s pěšcem méně. Když už však pěšci byli dva, tak se toho moc dělat nedalo. 1,5:2,5.
Komplikovanou pozici hrál kapitán Tonda Duda s domácím Kryštofem Hofmanem. V časovce bohužel Tonda špatně spočítal variantu a stál na prohru. Soupeř získal kvalitu a po chvíli ji přeměnil v celý bod. Stav tak vylezl na nepříznivých 1,5:3,5.
Ovšem na poslední šachovnici v asi remizové pozici soupeř udělal pár špatných rozhodnutí a náš pan Pešta protivníkovi odebral dámu. 2,5:3,5.
Libor Titěra čelil panu Koudelkovi. Libor se snažil o aktivitu, nicméně jeho soupeř také cenil zuby. Domácí pan Koudelka však zapomněl na hodiny a po pádu praporku prohrál. Nutno ovšem říci, že v tu dobu již ztrácel figuru. 3,5:3,5.
O osudu utkání tedy rozhodovala poslední partie mezi Kosťou a Petrem Tadlíkem. Na šachovnici byla asi rovná, ale nesmírně dynamická pozice. Kosťův oponent nicméně po vzoru vedlejší partie také plýtval časem a v klíčovém momentu naštěstí pro nás přehlédl možnost, po které by asi vyhrál. Došlo i k nabídce remízy, tu ovšem náš hráč odmítl! A správně udělal, nedlouho po tom soupeři pohrozil odebráním pěšce a soupeř se rovnou vzdal. 4,5:3,5.
Vyhráli jsme tak i poslední zápas Krajské přeboru a obsadili nakonec čtvrté místo, což rozhodně není špatný výsledek, nicméně jsme před sezónou doufali v něco ještě víc. Nezvládli jsme však klíčové zápasy s Deskem, Turnovem a Českou Lípou, kde jsme zaznamenali dvě prohry 4,5:3,5 a jednu remízu. (To jsou i týmy, které nakonec skončily před námi).
Výkony jednotlivců
Zde se podíváme na výkony vybraných hráčů, kteří hráli více partií.
Začneme naším kapitánem, Tonda skončil s 50% výkonem, což není špatné. Vesměs měl silné soupeře, kteří právem patřili na 1. šachovnice svých družstev. Odehrál také všechny zápasy.
Do jednoho odstavce shrnu výkony všech našich turnovsko-jabloneckých hostů. Všichni měli úspěšnost blížící se maximu, ač odehráli dvě respektive tři partie, tak byli cenným přínosem týmu a na jejich body se dalo vždy spolehnout.
Náš bakovský host, Radek Vacek, hrál celkem sedm partií. Ani jednou neprohrál! Sezónu začal remízami, avšak zakončil ji hned dvěma výhrami. Celkem tedy 63% úspěšnost.
Nelehkou sezónu měl Miloš Fila. Ten totiž čelil silným hráčům a často hrál na vysokých šachovnicích. Odehrál také osm z devíti partií a patřil tak ke stálicím našeho týmu.
Silné hráče měl také Mirek Žídek, který se jich ovšem nezalekl a uhrál solidních 50 % v sedmi partiích. Svými výhrami také pomohl týmu v nejkrušnějších chvílích.
Poté jsem byl v týmu i já. Již tradičně jsem hrál všechny partie (již od nepaměti). Výsledných 61 % bodů nemusí působit nejhůře, avšak já sám vím, že to mohlo být podstatně více. Tuto sezónu však trpím záhadným syndromem, kdy stavím dobré pozice a pak je nevyhrávám. (Tady jsem je alespoň neprohrával, na rozdíl od 2. ligy). Právě ve dvou klíčových zápasech mé půlbodové ztráty mohly trochu chybět.
Vynikající úvodní sezónu v KP však měl Kosťa Tsantsala. Ten čelil téměř výhradně papírově silnějším soupeřům a většině z nich dokázal, že papír snese všechno. V mnoha momentech zvládl klíčové pozice a silně přispěl k týmovému úspěchu. Výsledných 63 % je výtečných.
Libor Titěra pak hrál tradičně dobré šachy, z pěti partií třikrát vyhrál a dvakrát remizoval. To je rozhodně skvělý výsledek, není co dodat.
Obdobně dobře hrál i Franta Mlot, který vyhrál rovněž tři z pěti partií, jednu remizoval, avšak jednu prohrál.
Partie
